Na sever!
(básnička)

Půlnoční kraje,
kde slunce hraje
s námi hru odlesků,
důvod jsou ke stesku.

Jistota mrazivá
marnivost proclívá
přes věčný práh:
touha a strach.

Naděje
(básnička)

Rozum nás zradil a opustil,
odvaha v srdcích jen doutná,
zloba si pro jed hledá cíl.
Odněkud slyšet je ??? šaškova loutna!

Loutna a rolničky, písnička veselá.
Uprostřed běsnění, křiku a vřavy?
Tu nikdy nepůjde umlčet docela.
Tu nejde nadobro vymazat z hlavy.

Sám
(text písničky)

Z duše se mi vydral sten,
musel jsem jít pryč a ven,
stranou od řečí a od lidí,
do míst, kde tě nikdo nevidí,
zůstat tam a snít svůj vlastní sen,
zamyšlen, okouzlen,
a být sám.

Nikde žádnej telefon,
jenom srdce tichý zvon
klidným hlasem dobu odměří,
čas, na který nikdo nevěří,
kdy nejsi rolí, nejsi dobrem ani zlem,
polapen, omámen,
jseš sebou sám.

Lekce
(starší básnička)

Dostal jsem přes hubu,
nedbal rad zkušených,
nepozván do klubu
radil jsem, tak jsem zpych.
Obviněn ze zrady,
podroben soudu,
označen úřady,
za krále bloudů.

Dostal jsem přes držku,
není mi do smíchu,
poskládám z útržků,
co zbylo, a potichu
vycouvám z dohledu
osušit oči.
I když jsem u ledu,
přece se točí!

Námořnická
(básnička)

Kdo ví, co je v kraji zvykem,
kdo dbá dobré pověsti,
ví, že nebýt námořníkem,
to je holé neštěstí.

Cesta mezi moře pány
trvá jenom chviličku.
Stačí mít jen smělé plány,
kurz, triko a čepičku.

Vlny
(text písničky)

Sotva slunce vstoupí na obzoru práh,
spatří bílou stopu kýlu na vlnách.
Hrstka bláznů vhodí do moře svou síť,
temné vody čeří s hlavou v oblacích.

A neklidné se moře vzdouvá,
Stoupá, klesá naše příď.
Nebe, peklo, jedna smlouva.
K obojímu pouhou píď.

Někdy ruku podáš, jenže stojíš sám,
když tě osud Jidáš nechá mluvit k ozvěnám.
Jindy lásku slíbíš, postavíš jí chrám.
Ona obloukem tě míjí, jak optický klam.

To neklidné se moře vzdouvá ...

Všechno se ti daří, zvyklý na úspěch
nevidíš v té záři, jak blízko je pech,
kdy po spoustě snámých, hostů na piknik,
zbydou v duši šrámy, stačí okamžik.

Když neklidné se moře vzdouvá ...

Snadno víru ztratíš, připadáš si sám,
utápíš se v práci, pití nebo snách.
V pravdě sílu hledej, strach to je tvůj kat,
když je osud šedej a nemá tě rád.

Dál neklidné se moře vzdouvá.

Kočičí
(básnička o tom, jak to v Čechách chodí)

Povídala kočka kočce,
že má známou na pobočce
kočičího úřadu.
Došla si tam pro radu,

jak učinit bez prodlení
velkou vědu z kočičení.
Aby každá kočka měla
strach, jestli to dobře dělá.

Kočičení bez průpravy,
z toho má bolení hlavy,
kdo by rád od koťátek
vybral nějaký desátek.

Jak se jim to v hlavách mele,
vymyslí si školitele,
co kočičí návyky
učí za tři šprdlíky.

Musíte si kočky zvykat,
na všechno mít certifikát.
To by bylo, číčo milá,
kdybys jen tak kočičila.

Stomatologická varovně preventivní
(básnička věnovaná všem, kdo zachraňují můj chrup)

Hodná paní doktorka
nad křeslem se sklání.
Pusu si pan Peterka
otevírá na ní.

V zubu díra, jak sloj obří,
vrtačka má bál.
"Pomozte mi lidé dobří",
v noci naříkal.

Léta už se nevěnoval
řádně svému chrupu,
sám si do něj nastěhoval
záškodníků tlupu.

Zubní kámen, zubní kaz,
k tomu zánět dásně.
Sestřička mu na průkaz
divné píše básně.

S úlevou až nebeskou
pacient se zvedá.
Prošel pekla soutěskou
proto třikrát běda.

Aby pro nás nezůstaly
ke stáru jen kaše,
buďte lidé péče dbalí
o zuby, jsou vaše.

Panský vděk
(básnička)

S pány je to vždycky stejné,
o lásce jen řeční.
Oni v medu a ty v lejně,
tak bývají vděční.

Dokud tlačíš do chomoutu,
chlácholí tě pohádkou.
Jen polevíš, hnedle jsou tu
s psí hlavou a oprátkou.

S odbornou péčí
(básnička)

Zahrajem si Zlatou bránu,
potom "Paci Paci".
Kdo nehraje, skončí v Pánu.
MY jsme kabrňáci.

Kdo velí a nemá zdání,
rozlít musí cosi,
po čem chodí všichni kmáni
stejně nazí, bosí.

Že to nemá hlavu patu,
z toho už se nestřílí.
Stačí křičet "sláva blátu",
a mít aspoň košili.

S vysvětlením toho zvěrstva
každý rady neví si.
Je o tom, jak ministerstva
vyrábějí předpisy.

Štěstí
(rýmovačka)

Lidstvo míří do záhuby,
zbývá chvíle necelá.
Pokroku má plné huby,
vykračuje zvesela.

Kněží, kupci, politici,
všichni lžou nám stejně.
Rozum melou na krupici
v propagandy mlejně.

Odevšad čpí odpudivě
jen jalová pýcha.
Zklamání pak topí v pivě
mnohý, dokud dýchá.

Autobusák
(rýmovačka, která vznikla cestou domů)

Čtyřicet pět k sezení,
a třicet pět k stání.
Čas se v dálku promění,
výbuch, výfuk, sání.

Den co den, jak prokletí
stále stejná trasa.
Volant, mužné objetí,
kolečko a kasa.

Podzimní
(nápad)

Od suchého listí
vítr větve čistí
a za starou tratí
zlatem zemi platí.

Pospíchá, jen aby stih
práci tu, než padne sníh.

Jen pojďte dál
(text písničky)

Jen pojďte dál, noc otvírá svůj chrám.
Každý je zván, dveře jsou dokořán.
Tak přistup blíž a zaplať úsměvem.
My budem hrát, jak nejlíp dovedem.

Když slunce žár se změní v noci chlad,
nezůstaň sám, vždyť nemusíš jít spát.
Přijď víno pít a přidej k nám svůj hlas
a písním dej svůj smutek napospas.

Kdo hledá ráj, ten míru v duši kout
a hledá sám, je trosečník či bloud.
Ten pravý ráj snad najde v souznění,
hlupáků pár na tom nic nezmění.

Od Adama
(básnička z dob mládí)

Adam s Evou špatnou cestu
zvolili, neujdou trestu.
Nečiní dle božích přání,
končí z ráje vykázáni.

Bezbožná ta žena Eva
zamyslí se, řekne neva.
Po místěčku k lásce vlídném,
společně se poohlídnem.

A za chvíli hvězdnou plání
běhá Adam, kvartýr shání.
Běh se nemá ke konci,
Eva škrtá v Annonci.

Sehnal Adam místo k žití
bez návodu k použití,
od rohatých z druhé ruky,
samozřejmě bez záruky.

Zas těm dvěma do smíchu
je a proto po hříchu
rozrůstá se lidské plémě
na planetě zvané Země.

Celkem dobře se mu daří,
jen spěch občas radost maří,
neboť lidská smrtelnost
krátí mu čas na radost.

Málo lidem nechce stačit,
musí to nějak zaonačit,
by z života byly lehy
s rozkoší, jež nezná břehy.

Jeden kutá v zemi díru,
druhý zírá do vesmíru,
aby všeho bylo dosti
tepla, jídla, vědomostí.

Lenivost však nemá ráda
věčně namožená záda.
Zem drancují silné stroje,
lidi řeší tvé a moje.

Jak se ale často stává,
kýžený ráj nenastává.
A navíc ze světa krásy
zbylo málo, pročpak asi.

Neměl by snad lidský rod
pomýšlět na zpětný chod,
neblbnout jak o závod
a přeptat se na návod?

Rozdíl
(taky pěkně stará)

Rozdíl mezi "elitou"
a spodinou není.
Končí s kapsou naditou
nebo ve vězení.

Usměvavá smetánka
zemi bere hákem,
byt občana beránka
zloděj stěhovákem.

První lekce
(básnička o úřednické práci)

Čím je úřad složitější,
tím je větší legrace.
O to víc se člověk těší
každé ráno do práce.

My poddaní, méněcenní,
vydržíme cokoli.
Přijímáme od vedení
stále nové úkoly.

Nechce se nám věřit ani,
jaký odpich to má.
Kéž by nám tak naši páni
radili i doma.

Jednoduché jednoduše,
to by uměl každý.
To vám ale, prosté duše,
zakážeme navždy.

První lekce - poznej vědu,
kurz žehlení prádla.
Nejlíp to jde kusem ledu
na dně umývadla.

U kormidla
(básnička inspirovaná dlouholetým pozorováním)

Nevzdávej se v prospěch ženy u kormidla místa,
netoužíš-li v jiné zemi, než kam pluješ, přistát.
Provede loď úžinami líp než mnohý z chlapů,
bez úhony, s šarmem dámy, jenom nemá mapu.
Nehledá to štěstí pravé za bouřemi v dáli,
stačí jí, když loďka plave a sluníčko chválí.

Letní bouře
(text písničky)

Nad ulicí rozpálenou vítr zlomí hráz,
to déšť umývá chodníky i špínu, co je v nás,
hnijící v dusnu naší slabosti a strachu.

Jak škraloup lávy křeči začnou blesky rvát,
naše nepokojné myšlenky se přestávají vrhat
na zdi vězení věčné touhy a zklamání
a ve svých okovech jsou nekonečně volné.

Z očí, jak ze staré pece, plamenů mír můžeš číst.
Tak přej milencům pověst znát všech opuštěných míst,
zasněné bušení kapek a zvláštní vůni sena.

Plachý úsměv ještě mokrý ticho vyztuží.
Jen vyjdi sám do prázných ulic, plných kaluží,
vychutnat tu provoněnou chvíli života,
jenž ve své příšernosti je nekonečně krásný.

Breč a nebo klej
(text písničky)

Jak se valí bahno proudem jarní řeky,
zkalený je myšlenek mých proud.
Jen jedním jsem si jist,
vím, jak obrátit list,
jak se zbavit těhle pout.

Jako budí vodu ze sna jarní tání
a nutí ji do pohybu se dát,
zapomenu rád,
že ve hře je i pád,
když v hrudi cítím srdce plát.

Ref.:
Breč a nebo klej, jen rovně zůstaň stát.
Breč a nebo klej a nezkoušej si lhát.
Breč a nebo klej, ať můžeš klidně spát,
klidně spát.

Proč je hlava plná nesplněných přání
a ta splněná se časem změní v past.
Proč nenajdeme klid
a když nevíme, co chtít,
jdeme cizí přání krást.

Špatně snáším, ty co za štěstím jít velí
a jen přijdeš blíž, tak křičí jenom "Plať!"
Smutek nedám znát,
jen zaženu ten chlad,
a pak si můžu říct "Tak ať!"

Ref.:

Každý další jaro stojí více síly
a častěji mě v kříži zabolí.
Víc šéfové mě štvou
a nevím pojednou,
zda ještě zvládnu cokoli.

Příliš blízko občas umíráček zvoní
a někam mizí všechno, co jsem znal.
Je kratší každý den
ale dokud mám svůj sen,
tak s tím nikdy nejsem sám.

Ref.:

Vánoční
(básnička)

Uhání čas širou zemí,
je to kočár náramný.
Světoběžce veze s těmi,
co spí doma za kamny.

Jednou v roce na chviličku
kočár zvolna zastaví.
Z nebe vezme malou svíčku
kočí smutné postavy.

Plamínek je mihotavý,
kdo chce, ten ho uvidí.
Chladné stíny světské slávy
promění zas na lidi.

Mý blues
(text písničky)

Já nejsem žádněj hlupák a tím míň genius.
Jen občas někdo naznačí mi, že mám v hlavě trus.
No přiznám, někdy z hůry není dáno mi,
pak musím snášet světa pohromy.

Do školy jsem chodil hezkou řádku let
a co jsem nepokazil, tak jsem tam jistě splet.
Zůstal jsem bez vzdělání a nemám tituly
ale nebojte se, blbost nebolí.

Chodím do zaměstnání a je tam celkem klid
a nemít s šéfy klání, tak nemusel bych klít.
Jsou děsně důležitý, jak balík bez dárku
proč nejdou drobit ptáčkům do parku.

Nejsem už hoch malej, tak našel jsem si choť,
a že jsem světa znalej, mám i nějakou droboť.
Mám doma samý ženský, jen kluka ne a ne,
a zázrak už se asi nestane.

Ať jdu, kam jdu, stále větší je přede mnou cesty kus
a tak si radši zpívám tohleto svý blues.
Když mám někdy smůlu, ďas aby to spral,
zazpívám si a pak šlapu dál.

Tak mě osud vláčí po světa pódiu
a co si neodskáču, to si vypiju.
Dovolte mi tedy jen připít na zdraví
a tím končím, zpěv mě nebaví.

O hovně
(rýmovačka)

Nehovořme o hovně,
dá se to říct spisovně.
Výkal, bobek nebo trus
neurazí dobrý vkus.
Zázrak se však nestane,
hovno hovnem zůstane